My Teenagers Life: Nějak bylo, nějak bude

Dneska bude po dlouhé době nějaký článek. Článek je tak trochu ze života. Jsou to jen moje názory a úsudky. Takže to vezměte s nadhledem. Je mi jen 15, ale mám nárok na nějaký názor a pohled na svět teenagera.

Podle mě je věk dospívání to nejhorší na světě. Strašně ráda bych se vrátila do let malého dítěte, když mi bylo všechno jedno, neřešila jsem vztahy. Vždy jsem si strašně přála být starší, dospělá, ale teď, když jsem starší, mám na to úplně jiný pohled. Vždy jsem si myslela, že to bude super, ale jsou to jen samé starosti, myšlenkové pochody, hádky, citové hrozby a probrečené noci. Podle mě bylo moje dětství super, takové nezávazné. Dnešní děti mají všichni tablety, vůbec nechodí ven a jsou už od útlého věků závislí na počítači. Příjde mi, že jde svět do háje. Kluci jsou skoro všichni stejní. Je těžké najít normálního pěkného kluka, který by se k holce choval slušně a hezky a chtěl by vztah. Kluci si vždy najdou nějakou holku, párkrát s ní jdou ven a jakmile ona začne něco cítit řeknou, že by to neklapalo, nebo že nechtějí vztah. Holky ještě mladší než já už spali skoro s každým, kouří, chlastají a říkají se o nich ty nejhorší věci. Já být na jejich místě, tak se stydím a nevylezu z domu. Místo, aby si užívaly svého věku a měly normální lásku, tak se takhle chovají a jdou s každým klukem. Nechci říkat, že já jsem svatá, ale nekouřím, nepiju, s nikým nespím a i tak si život užívám. Jo, jsou tu i ty horší chvíle a jsem z toho špatná, ale vždycky to přejde. Zjistila jsem, že když se zamilujete do osoby, která vás nechce a po nějaké době vás to přejde, není k opravdové zamilování !!! Pobrečíte si, zavzpomínáte a jděte dál. Jo, je to hrozný, ale nic s tím neuděláte.

Měla jsem nějakou naději, ale ta vyprchala a já jsem zklamaná. Je hrozný, že se všechno může změnit v jedné minutě. Řekla jsem si, že už nemá cenu se pořád snažit a být z toho vždy jen zklamaná. Normálního kluka asi jen tak nenajdu. Vždycky se ukáže nějaká maličká naděje a já doufám tak moc, až se to pokazí a nic se nestane. Doufám, že platí "Kdo si počká, ten se dočká" jinak už vážně nevím. Jsem z toho sice špatná, ale zase bude dobře, doufám. On je sice dokonalej, ale to, jak se zachoval nemá k dokonalosti ani kousek. Doufám, že se najde někdo, lepší, hezčí, kdo si toho bude vážit. Snad se objeví někdo, kdo všechno zlepší a ukáže mi lepší svět. Jediné, co vás drží nad vodou jsou krásné vzpomínky, které se už nikdy nezmění. To se však nedá říct o lidech. :/

Jedna písnička na zlepšení nálady. :)